www.obecusti.cz| www.mestovsetin.cz| www.kr-zlinsky.cz| www.smscr.cz| www.hornolidecsko.cz  


Informace o obci
  Základní údaje
  Informace ze zákona
  Vizitka
  Geoportál obce
Obecní úřad
  Kontakt
  Zastupitelstvo
  Zákaz podomního
    prodeje

  Zákaz provozování
    sázkových her

  Czech Point
  Úřední deska
  Smlouvy ke zveřejnění
  Hospodaření obce
  Návštěvní kniha
  Svoz odpadu 2016
  Místní poplatky
  Hřiště - provozní řád
Sbírky zákonů
Ústecký zpravodaj
  Březen 2015
  Červen 2015
  Září 2015
  Prosinec 2015
  Březen 2016
  Červen 2016
  Září 2016
Program rozvoje
  obce Ústí

Územní plán
Historie obce
  Slovo úvodem
  Popis obce
  Feudální doba do 1666
  Feudální doba do 1848
  Rod Trliců
  Vybavení domácností
  Ústí za let 1848-1914
  Přehl.držitelů usedlostí
  Sčítání lidu 1857
  Sčítání lidu 1910
  Ze života val.dědiny
  První světová válka
  Doba ČSR 1918-1939
  Německá okupace
  Osvobození obce
  Škola a učitelé
  Pamětihodnosti
  Z kroniky 1945-1995
Fotogalerie
  Dnešní obec
  Dnešní obec-letecky
  Historické snímky
  500. výročí obce
  60. výročí osvobození
Kultura v obci
  Kultura 2006
  Kultura 2007
  Kultura 2008
  Kultura 2009
  Kultura 2010
  Kultura 2011
  Kultura 2012
  Kultura 2013
  Kultura 2014
  Kultura 2015
Hasiči
Šachy Ústí
Mateřská škola
  Kontakt
  Rekonstrukce budovy
  Slavnostní otevření
  Dětský karneval
Aktuality
  Lesy a motorkáři
  Požár chaty
  Kacení topolu
  Povodeň 2010
  Setkání rodáků
  Krajské ocenění
  Oprava zbrojnice
  Nová fasáda
  Dotace
  Cesta k práci
Jízdní řády
Obecní knihovna
Kam za kulturou
Vsetínské noviny



Zpět

Rod Trliců

Ještě v minulém století býval rod Trliců v Ústí jedním z nejpočetnějších. V roce 1857 bychom tam napočítali dvě desítky rodin s tímto příjmením. Ve středověku ovšem příjmení nebyla stálá a říci, že všichni tito Trlicové mají jednoho společného předka, by sotva mohlo být pravděpodobné. S příjmením Drlička, které by mohlo předchůdcem příjmení Trlica, se setkáváme poprvé roku 1590. Při projednávání hraničního sporu mezi panstvím vsetínským a povážskobystrickým vystupoval tehdy jako svědek Martin Drlička z Leskovce, poddaný panství brumovského, starý 60 let.

Užší souvislost s ústeckým rodem Trliců má snad Jan Trlica z Hovězí, který se ve Vsetíně ženil 26. 1. 1648 s Kateřinou dcerou Viktorina Filového z Hovězí. Podle vsetínského urbáře pocházejícího pravděpodobně z roku 1657, v němž jsou sepsány povinnosti poddaných vůči vrchnosti, uvádí se tento Jan Trlica na Hovězí jako podsedník, ač ještě roku 1653 byl podle hovězské gruntovní knihy pouze chalupníkem. V roce 1666 se tento Jan Trlica vzpomíná na Hovězí jako Jan Trličík, byl ženatý, měl 1 dítě a pasačku krav (kravařku).

Když byl, pravděpodobně roku 1657, sepisován urbář vsetínského panství, jméno Trlica v Ústí ještě nebylo známé. Ale již v popise panství z roku 1666 je uváděn na druhém podsedku jako společník Mikuláše Dobše Martin Trličík, který byl tkalcem, byl ženatý, měl dvě dcery a pohůnka. V roce 1670 hospodařil na 6. gruntě v Ústí, na němž byl předtím roku 1656 usedlý Václav Marek, Jan Trlica. Užíval troje rolí na 41 měřic výsevku a kromě toho ještě pod platem měl 4 a půl měřice z panské půdy. V témže roce k 4. únoru vzpomíná vsetínská matrika sňatek Jana Vávrova z Leskovce s Kateřinou Trličkovou z Ústí. Na tomto 6. gruntu se Trlicovi udrželi jako majitelé i nadále. Dne 1. ledna 1728 vsetínská vrchnost prodala tento grunt Václavu Trlicovi za 500 zlatých do dědičného držení a osvobodila jej od vrchnostenských povinností, s výjimkou platu od 10 ovcí a platu z 10 včelích úlů. Majitel tohoto svobodného Trlicova gruntu byl však povinen vypomáhat každoročně 12 denní pěší robotou při senoseči na panských loukách, při setí obilí a při žních a po 6 dnů s povozem se dvěma koňmi. Václavu Trlicovi a jeho potomkům bylo zakázáno grunt rozdělit. Jako svobodný se Trlicův grunt vzpomíná také roku 1745.

V roce 1749 byl na tomto gruntu usedlý Martin Trlica. Při gruntu bylo 14 měřic polí v Díle, 5 měřic v Kotle, 15 měřic v Babínku a 4 měřice v Humenci, a dále 6 a půl měřice úlehlí čili úhoru a zahradu ne 1 měřici, z níž dostával 4 fůry sena.

Ačkoliv kupní listina z roku 1728 Trlicům výslovně zakazovala grunt dělit, Václav jej rozdělil mezi své Martina, Jana a Jiřího, a to tak, že každý z nich obdržel jednu třetinu. Martin Trlica ml. svůj díl znovu rozdělil. Polovinu z jeho dílu, čili jednu šestinu původního gruntu, dostal syn Jan. Při číslování domů roku 1771 pak původní stavení dostalo číslo popisné 49. Po Janu Trlicovi byl pak na č. 49 Pavel Trlica, po něm Martin a Anna Srněnští v roce 1880 Martin Trčálek.

Držitelem druhé poloviny z podílu Martina Trlice ml. se stal jeho syn Tomáš a po něm pak roku 1848 Pavel Trlica. Stavení patřící k této šestině původního gruntu mělo číslo popisné 1.

Druhá třetina Janova si zachovala původní rozsah. Po Janu Trlicovi ji získal jeho syn Jan Trlica, po něm opět Jan Trlica, pak Martin Trlica a potom Pavel Trlica. Tato druhá třetina přináležela ke stavení č. 3.

Držitelem třetí třetiny byl Jiří, který ji rozdělil na dva díly. Držitelem 1/6 se pak stal Jan Trlica, po něm Pavel Trlica a pak opět Jan. Obytný dům byl pro tuto šestinu společný se druhou šestinou, a roku 1771 obdržel číslo popisné 2, resp. 2a.

Majitelem druhé půle podílu Jiřího Trlice se stal Martin Trlica a po něm Jan Trlica, který získal tento díl roku 1876 za 500 zlatých a jeho stavení bylo označováno jako 2b.

Trlicové se na čas na nebo na delší dobu zachytili i na jiných usedlostech. V roce 1749 se uvádí na gruntu s pořadovým číslem 4 Mikuláš Trlica. Měl při něm 12 měřic půdy v lokalitě Za dědinou, 5 měřic v Dlouhém a 10 měřic v Srní. Kromě toho měl 3 měřice Za pastviskem, jež se neobdělávaly každý rok. Louky za vsí, v Dlouhém a v Lysé mu vynášely 3 fůry sena. Na tomto gruntu, který se potom rozdělil, vznikla stavení s popisnými čísly 29, 30, 37 a 38, přičemž potomci Mikuláše Trlice udrželi toto jméno nejdéle na domě čp.29.


(c) Obec Ústí, design by Holubec, 2002-2016