Popis obce

Obec Ústí se rozkládá 3 km jihovýchodně od Vsetína při ústí potoka Senice do Vsetínské Bečvy. Terén je charakterizován jako značně zvlněný. Osu katastru obce tvoří potok Senice. Území východně od něj náleží Ráztocké vrchovině patřící do celku Javorníků s nejvyšším bodem Babínek (563 m n.m.), území na západ od potoka náleží k Vizovické vrchovině s nejvyšším bodem Svatý (550 m n.m.), ležícím již na hranici katastru. Nejníže položeným místem je ústí potoka Senice do řeky Bečvy (358 m n.m.). Ústí sousedí s obcemi Vsetín, Janová, Hovězí, Leskovec.

Katastr obce má výměru 546 ha a jeho místní části tvoří: Dlouhé, Rublov, Srní, Vlčinec, Vrch. Další polní a lesní trati nesou tyto názvy: Jachovský, Paseka, Kút, Války, Díl, Vršek, Dolina, Nad hrbem, Humenec, Machulky, Mlýniska, Za hrbem, Hradíštěk, Kotel, Babínek, Záružný, Stráň, Na Lázkách, Na drahách, Šerka.

Jednu pětinu katastru obce pokrývají lesy. Lesní porosty tvoří zejména v souvislejších celcích smrk ztepilý, méně jsou zastoupeny další dřeviny, jako javor klen, javor mléč, lípa, dub letní, hloh, vrba, habr obecný a buk lesní.

Vodní toky

Okraje katastru obce se dotýká Horní (Vsetínská) Bečva, která kdysi ohrožovala část obce povodněmi. V roce 1892 započalo zpevňování břehů řeky, definitivní úprava řečiště započala roku 1910 a proběhla v následujících letech. V roce 1892 byla započata regulace potoka Senice. Od středověku byla voda potoka Senice používána k pohonu kol vodního mlýna čp. 14 a vodní pily č. 63. Mlýnský náhon byl zrušen v polovině šedesátých let. Z náhonu, který probíhal středem obce, brala vodu většina obyvatel. V r. 1901 byly zřízeny 3 obecní studny s pumpami. V současnosti jsou téměř všechny domy napojeny na vodovodní síť, která odebírá vodu ze skupinového vodovodu Karolinka - Vsetín - Vlára.

Do řeky Bečvy a potoka Senice stéká několik potůčků. Do Bečvy stéká ze Stráně potůček Dolinovský. Úžlabinou Kotel protéká bezejmenný potůček, který ústí do Senice v trati Pod Zárubkem. Údolím Rublov protéká potok Rublovský, který odděluje katastr Ústí od Leskovce. Do Senice ústí také potok Dlúhovský protékající údolím Dlouhé ("Dlúhé") a rovněž potok Vrškovský stékající z lokality Vršek. Z údolíčka nazývaného Dol vytéká a do Senice se vlévá bezejmenný potůček, který v létě vysychá. Z Hradíštka stéká bezejmenný potůček, který ústí do Bečvy, do potoka Rokytenky se vlévá potok Srněnský, který stéká z paseky Srní.

Klima

Území obce Ústí je z hlediska klimatu považováno za mírně teplé a svou polohou je charakterizováno jako inverzní. Počet letních dnů činí v průměru 20 - 30, počet ledových dnů v zimě 40 - 50, průměrná teplota v lednu se pohybuje v průměru mezi - 3°-4°C.

Dopravní spojení

Obcí probíhá silnice 1. třídy I/57 vedoucí z Opavy přes Valašské Meziříčí a Vsetín k hraničnímu přechodu v Brumově - Bylnici. V Ústí z této komunikace odbočuje okresní silnice vedoucí do Janové a ke hraničnímu přechodu ve Velkých Karlovicích. Ústí je svým způsobem železniční křižovatkou. Probíhá jím železniční trať Vsetín - Horní Lideč a železnice ze Vsetína do Velkých Karlovic. Na území obce jsou dvě železniční zastávky: zastávka Ústí u Vsetína na trati do Velkých Karlovic a stejnojmenná zastávka (dříve Leskovec) na trati Vsetín - Horní Lideč.

Obyvatelstvo

Osídlení je soustředěno kolem hlavní komunikace, jen nepatrná část se nachází na odlehlých samotách - Na Vrše (domy č.53, 54, 56, 59, 112), Rublov (č. 40), Dlouhé (č.42, 43) a Vlčinec (č.32). Většinu zástavby obce tvoří rodinné domky a bývalé zemědělské usedlosti, na okraji obce jsou dva bytové domy, řadová zástavba tvořená šesti domky a areál zemědělské výroby. Z celkového počtu 542 obyvatel k 3. 3. 1991 se jich 340 hlásilo k národnosti české, 6 k národnosti slovenské a 196 k národnosti moravské.

Vývoj počtu domů a počtu obyvatel

Zaměstnání obyvatelstva

Ekonomicky činné obyvatelstvo dojíždělo v roce 1991 do zaměstnání většinou mimo obec, převážně do průmyslových podniků ve Vsetíně. Z celkového počtu 304 ekonomicky činných obyvatel jich za prací vyjíždělo mimo Vsetín 50. Jen malá část obyvatel je zaměstnána ve 23 většinou drobných živnostech v místě. Zemědělská výroba prochází hlubokými změnami. Jednotné zemědělské družstvo v Ústí je v likvidaci, živočišná výroba družstva je v nájmu včetně zemědělské půdy.

V obci je cestmistrovství Správy a údržby silnic Vsetín se sídlem ve Valašském Meziříčí a provozovna firmy Svarko, zabývající se kovovýrobou.

Památky

Jako památka je chráněna barokní kamenná socha Jana Nepomuckého z roku 1775 postavená na Trlicově pozemku nedaleko mostu přes Bečvu. Sochu nechal pořídit majitel vsetínského panství hrabě Jan Křtitel Illésházy z Illésházy, údajně z vděčnosti, že si zachránil život při přechodu přes rozvodněnou řeku Bečvu.

Ve středu obce se nachází několik zachovalých roubených stavení a pomník obětí 2. světové války.

Pečeť

Nejstarší obecní pečetidlo, jehož otisk je znám z roku 1748, nese v kruhovém pečetním poli vyobrazení rostliny se třemi liliovitými květy. V kruhovém opisu je text
* PECZET POCZT : DIED : VSTI (tj. pečeť poctivé dědiny Ústí). Kvetoucí rostlina podle místního výkladu představuje lilii zlatohlávek.